Poslední Výdech (2)

13. srpna 2011 v 10:49 | LebenSphase |  Poslední výdech

Ráno mě probudilo drnčení mobilu. Budík jsem přes tvrdý spánek přeslechla, ale vyzvánění, které mi řvalo přes celý byt, by uslyšel i hluchý. Rozespale jsem se podívala kdo mi to volá. Byla to Lucka. ,,Ano?" Vzala jsem telefon a únavou jsem si zívla. ,,No ne ty jsi zaspala? Být tebou tak si pohnu za 10 minut začíná hodina." Mluvila Lucka a podle ruchu, který byl v pozadí jsem pochopila, že už je ve škole. ,,Luci promiň já ti to zapomněla včera zavolat. Mám horečku, takže do školy nepůjdu!" Omluvila jsem se Lucce. Lucka mi slíbila, že se v průběhu tohodle týdne ještě uvidíme a zavěsila. Já jsem si šla zpátky lehnout a do pěti minut jsem spala jako dudek.
Odpoledne mě probudil hlasitý rachot. Nějaký blbeček klepal na dveře jakoby klepal na chlív. Přehodila jsem přes sebe župan a šla jsem se potichu podívat. Byl to můj bratr, který si opěotvně zabouchnul klíče doma. ,,No konečně jsi tady, klepu tu už celou věčnost!" Vyjel na mě jakmile jsem otevřela dveře a nasoukal se dovnitř. ,,Tak promiň, že mi je špatně a že se potřebuju trošku vyspat." Řekla jsem už i já naštvaně a šla jsem do kuchyně ohřát v mikrovlnce oběd, který nám tu táta nechal. ,,Aby jsi náhodou neumřela slečinko." Dodal ironicky, vzal si oběd a zavřel se ve svém pokoji. Proč právě já musím mít takové bratra jako je on?
Je pět hodin a bratr vypadl ven. Údajně šel prý na rande, ale beztak šel s těma svýma kamaradičkama hulit trávu. Zapnula jsem si notebook a začala jsem dělat referát do školy. 14 dní do Vánocích a učitele se jak zbláznily. Táta přišel dneska z práce brzo a šel mě hned zkontrolovat. ,,Jaktože neležíš v posteli a sedíš u notebooku?" Vyjel na mě , když mě nenašel na místě kde si myslel. ,,Jdu zítra do školy a potřebuju si dodělat referát." Ani jsem se na něho nepodívala a psala jsem dál. Přišel ke mně a položil mi ruku na čelo. ,,Blázníš? /plně ti hoří čelo." Protočila jsem panenky a psala jsem dál. Z našeho rozhovoru nás vyrušil bratr, který přišel domů opilý a podle očí i zhulený.
Už půl hodiny se otec hádal s bratrem v kuchyni. Já jsem si v klidu mezitím dodělala referát, nachystala věci do školy a chtěla jsem si ještě nachvilku zdřímnout, jenže díky těm dvoum to nešlo. ,,Můžete toho laskavě už nechat?" Přišla jsem naštvaně do kuchyně a postavila jsem se mezi bráchu a tátu. ,,Ty se do toho nestarej!" Řekl Marek a odstrčil mě od nich takovou silou až jsem spadla. ,,Jak se to chováš ke svojí sestře?" Začal po něm řvát otec a přišel mi na pomoc. Zakrývala jsem slzy v očích a postavila jsem se sama bez pomoci. Bez řeči a oblečená tak jak jsem byla jsem vypadla z baráku a ve výtahu jsem se naplno rozbrečela.

Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nellolita nellolita | Web | 13. srpna 2011 v 10:52 | Reagovat

:-))

2 *_Martíí_* *_Martíí_* | Web | 13. srpna 2011 v 11:00 | Reagovat

Ahojky..Hlásneš pro mě prosím tady? : http://sakalus.blog.cz/1108/1-kolo-sonb-2#komentare
Je to důležité...Jmenuji se tam *_Martíí_*
Děkuju moc, když budeš cokoli potřebovat, napiš mi na blog do reklam ..:)*

3 tez-z tez-z | Web | 13. srpna 2011 v 13:51 | Reagovat

Těším se na další díl.:)

4 Sabí ;) Sabí ;) | Web | 13. srpna 2011 v 14:16 | Reagovat

Tak to je dokonalý, ať už jsou další díly povídek, letíš do oblíbených slečinko :D  :-)  ;-)

5 LiL.KarinQa LiL.KarinQa | Web | 13. srpna 2011 v 14:55 | Reagovat

Super design a krásny blog :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama