Damn Life (Úvod)

14. srpna 2011 v 15:39 | LebenSphase |  Damn Life

Dobrých zprav je čím dál víc méně za to ty špatné se na mě řítí jak vlna Tsunami. Cítím se jakobych byla uzavřená v bílé místnosti, žádné okna a dveře, jenom čtyři bílé stěny a hromové ticho, které ti strachem trhá žíly. Mám takový pocit jakoby se ty stěny čím dál víc uzavírali a já neměla kám utect. Je to jak ten nejhorší scenář ve filmu, ale s tím, že tohle je moje realita před kterou nemůžu utéct. Ani spánek mě od toho nezachrání, protože situace mi nedá spát a stává se z ní nočni můra. Kdy je to naposledy kdy jsem se pořádně vyspala? Beze strachu že mě někdo sleduje. Už je to hodně dávno. Už ani ta hudba mi nepomáhá, vždycky mě uklidňovala a neměla jsem strach, jakoby tóny a zpěv mých oblibených kapel uklidňovali mojí citlivou a mladou duši. Teď je vše naopak a ja chodím spát bez hudby, protože když jí poslouchám tak mi připadá svět ještě divnější a mám takový ten zvláštní, mrazivý pocit na zádech.
Kdy to všechno vlastně začalo? Když jsem ho potkala. Byl chladný podzim a já jsem stála s ním poprvé venku a dívala jsem do jeho oči a přes silnou lásku jsem nepoznala faleš. Začala jsem s ním chodit bez toho abych o něm něco věděla, bez toho abych věděla jaký je, jakou má minulost a co je vlastně zač. Veřila jsem na lásku na první pohled, tak jsem do toho vztahu vkročila naplno a nepřemýšlela jsem, že krásná pohádka se jednoho dne může změnit v noční můru. Byla jsem mladá a hodně naivní a hlavně po dlouhé době opravdu zamilovaná.
Už je to přesně rok co ho znám a už spolu nejsme, ale já nedokážu normálně žít. Po několika měsicích jsem vztah ukončila, protože z úžasného prince se vyklubal hajzl, který trávil čas v hospodě a jednou mu nebylo ani studno mě uhodit. Kdybych měla teď spočítat kolikrát už měl nastat náš konec, kolikrát jsem mu ještě dala šanci, tak bych se nedopočítala, ale jednoho dne kdy mi začal vyčítat smrt mého nejoblibenějšího člověka, jsem to všechno ukončila a od té doby potlačuji v sobě nenávist.
Od té doby se můj život změnil. Všichni mi říkají že jsem se změnila k lepšímu, že jsem více šťastnější a mají pravdu. Kdysi jsem s ním šťastná byla, ale pak ze mě vysával energií jak upír krev nevinné dívce, která se mu připlete do cesty při jeho lovu a já jsem byla akorát na všechny protivná a pravé kamarády jsem štvala proti sobě. Jenže to jsem taky nevěděla co příjde. Věděla jsem, že ten konec bude těžky, tolikrát mi vyhrožoval, že se zabije, že beze mě to nemá cenu a já nevím co všechno. To byl taky důvod proč jsem ho už dva měsíce nemilovala, ale byla jsem stále s ním. Ten strach, že ho budu mít na svědomí mi nedal klid a radši jsem se trápila, ale hlavní pro mě bylo že on je v pohodě. A teď jsem tu já na pokraji zhroucení a s jednou nohou v hrobě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♣Alča♣ ♣Alča♣ | Web | 14. srpna 2011 v 15:45 | Reagovat

://

2 LebenSphase LebenSphase | Web | 14. srpna 2011 v 15:48 | Reagovat
3 Tez-z Tez-z | Web | 14. srpna 2011 v 19:27 | Reagovat

Zajímavé, originální.:)) Kdy bude další díl?:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama